Chystáte se zajistit si ubytování v Lednici, v Mikulově nebo Valticích a přemýšlíte, jak naložit s volným časem? Pak byste neměli opomenout projížďku na kole podél Lednických rybníků.

Po trase naučné stezky „Lednické rybníky“

Výstavba umělých vodních ploch určených k chovu ryb zažívala největší rozkvět v období renesance. Lidé se pomalu odvraceli od nepohodlných a špatně dostupných hradních sídel, více se soustředili na životní komfort a dostatek potravinových zdrojů pro příjemný život. Ačkoli byly prioritní výnosy z počtu ryb z podzimních výlovů, zároveň šlo o významnou změnu v přetvoření krajiny a také v udržení přirozené vlhkosti a především v dostatku pitné i užitkové vody.

Největší zásah do krajiny v tomto směru podnikli rožmberští rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín na Třeboňsku a jejich vliv ovlivnil i další přilehlé oblasti Jindřichohradecka a jižní Moravy. Pozadu nezůstali ani Ditrichštejnové, kteří se stali po bitvě na Bílé hoře jedním z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů ve střední Evropě. Působili v trojúhelníku Valtice – Mikulov – Lednice, kde budovali krajinný park Lednicko-valtický areál se zajímavými architektonickými skvosty a jeho součástí byly i vodní plochy soustavy známé jako Lednické rybníky.

Podél rybníků vede trasa naučné stezky, měří celkem 10,5 kilometru a je zaměřena na historická fakta, která souvisí s přeměnou krajiny údolní nivy řeky Dyje do podoby uměle vytvořeného rezervoáru pro potřeby šlechty. Zaměřuje se i na ochranu přírody a seznamuje návštěvníky s rostlinami a živočichy, jímž se stal Lednicko-valtický areál trvalým nebo dočasným domovem.

Rybniční soustava je propojena napájecím potokem jménem Včelínek a tvoří ji čtyři rybníky v řadě za sebou od západu k východu. Největší z nich je Nesyt, ten je svou rozlohou téměř tří set hektarů největším rybníkem na území Moravy (pro srovnání největší český rybník Rožmberk má rozlohu 647 hektarů). Další rybníky jsou Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský.

Velkou výhodou celého komplexu krajinného parku je jeho snadná dostupnost, a to jak pěšky, tak i na kole některou z cyklotras. Těch je tu celá řada, jsou dobře značené a hlavně upravené. Údolí Dyje je mělké, má nížinný charakter a kopcovitý terén je pouze od úpatí Pavlovských vrchů, tedy relativně daleko od zmiňované rybniční soustavy.